Téma týdne - Minulost

27. dubna 2012 v 18:23 | Rose |  Moje žvásty ;)
Minulost - někdy je těžké na ni zapomenout. Špatné vzpomínky nebo zážitky. Ale v minulosti je také něco dobrého. Naopak dobré vzpomínky.



Znám jeden příběh koně, na kterého mi zbyly opravdu jenom vzpomínky a minulost. Jmenoval se Arny (Champion Arny). Byl to kůň plemene Český Teplokrevník. Krásný, statný ryzák s lysinou. Byl to výborný skokan, ale na drezuru také nebyl k zahození.
Když jsem ho před 6 leti přivezli k nám do stáje, byl trochu divočejší a nechtěl spolupracovat. Ale po pár dních se stádem ve výběhu se z něj stal beránek. Také vedoucí našeho stáda, Kladrubská klisna Muffina, mu dala zabrat. Poprvé jsme ho s mojí trenérkou s kamarádkou osedlali a vzali ho na lonž. Šlapal pěkně a byl i hodný. Druhý den jsme se odvážily si na něj sednout. Ze začátku dělal blbosti, stavěl se na zadní, házel kozlíky. Ale po chvilce se uklidnil a my poznali jeho vznosný klus a nádherný plynulý cval. Když jsme na něm začali skákat, poznali jsme i jeho nádherný let nad každnou překážkou. Ničeho se nebál, byl odvážný a učenlivý.
Po půl roce, co u nás Arny strávil, jsme se přihlásily na Hobby závody. Já na Arnym a kamarádka na své klisně Ashlyn. Dorazily jsme na místo, kde se závody konali. Vyvedli koně z přívěsu a začali sedlat. Arny byl poslušný, nejevil žádný strach ani nervozitu. Na opracovišti chodil výborně a jako vždy nádherné skočil každou překážku. Kamarádka jela přede mnou na Ashlyn. Měla 4 trestné body na překážkách. Což bylo na její zkušenosti dobré. Pak jsme přišli na řadu. Až do třetí překážky to bylo vše jako po másle. Ale mezi čvrtou a pátou překážkou se začal Arny plašit, stavět se na zadní a vykopávat si. Bohužel me ze svého hřbetu "sesadil". Tím pro nás soutěž skončila. Ale nebyla jsem vůbec zklamaná, protože i přes ten pád byl úžasný! Takhle to šlo asi ještě čtyři soutěže. Potom si už asi zvykl a získali jsme dokonce i pár stužek. Také jsem s ním udělala licenci. Zůstal u nás 4 roky. Bohužel přišla ve stáji krize a všechny dobré koně jsme museli prodat. Bohužel i Arnyho. Když přišel den loučení chtělo se mi brečet. Ty čtyři nezapomenutelné roky s ním. A teď by měl odejít. Ale odjel, i když jsem si to nepřála. Ale aspoň, že ve stáji zůstal můj 17 -ti letý valášek Magnum. Ale na Arnyho jsem pořád vzpomínala...
Asi po roce však přišla strašná zpráva. Champion Arny zemřel! Nový majitelé asi nebyli dobří "koňáci", protože dali klidného, milého hřebečka do jednoho výběhu s nabušeným, velkým hřebcem. A ten právě Arnyho usmrtil. Vedli svoji válku a ten hřebec, El-Dorado, zkopal Arnyho. Z toho by se možná Arny dostal, jenže ten hřebec ho "dodělal" tak, že mu skoro ukopl pravou zadní nohu. Bohužel se k Arnymu nikdo nedostal brzo. Během hodiny v bolestech vykrvácel a umřel.
A za žádné okolnosti jsme ho nedali někam na jatka! Odpočívá za naší stáji vedle klisničky Dinušky, která umřel před dvěma lety. Mají tam klid, výhled na kopce a lesy a nádherný pomníček... Tak sbohem, Champione Arny!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama